Sme 100 rokov za opicami.

Dovolte mi pastnut sem vynatok z clanku ako sa zije celiatikom v Australii:

Rady a doporučení při bezlepkové dietě.
V Austrálii je nepřísnější norma na bezlepkové potraviny na světě (spolu s Novým Zélandem a Kanadou). Aby mohl být výrobek označen jako bezlepkový, nesmí obsahovat žádný měřitelný gluten. Evropská norma, která připouští až do 10 mg gliadianu na 100 g sušiny, se zde označuje jako výrobek se sníženým obsahem lepku a celiakům se nedoporučuje.

Pšeničný škrob se nesmí používat, takže výrobky jsou nejen bezlepkové, ale zároveň neobsahují pšenici v žádné podobě a jsou tedy vhodné i při alergiích na pšenici (která přichází u celiaků dost často v úvahu).

Většina druhů chleba neobsahuje droždí, vychází se z toho, že celiakům nedělá droždí dobře. (Na to se v Evropě ještě nepřišlo).

Oves ani slad se nedoporučuje.

V článcích a přednáškách o bezlepkové dietě se hodně zdůrazňuje úloha vlákniny a vysvětluje se pojem glykemického indexu.

Vláknina je důležitá pro dobré trávení, předchází se tak zácpě. Bezlepkové potraviny jsou v průměru chudší na vlákninu než běžná strava. Jednoduché opatření je přidávat psyllium. Takže můžete koupit spoustu výrobků obohaceným psylliem či samotné a to pak přidávat dle vlastní chutě.

Glykemický index (GI) je důležitý nejen při kombinaci cukrovky a celiakie, ale též u lidí, kteří mají fyzicky či psychicky náročnou práci, při sportovních výkonech ale i při sklonech k přejídání. Na většině výrobků se uvádí jeho hodnota a ty výrobky, které jsou z tohoto hlediska optimální, jsou označeny jako Low GI. (Je to celkem zajímavé téma, dáme časem na stránky překlad článku).